Rubrika: Ekonomika

Personální činností se zabývá vedoucí pracovník. V podniku bývá vytvořen personální útvar nebo osobní oddělení.
Hlavní činností vedoucího pracovníka je výběr a přijímání zaměstnanců, uzavírání nebo ukončování pracovního poměru, evidence, kolektivní vyjednávání (jednání zaměstnavatele a odborových orgánů, uzavírání kolektivní smlouvy, výhody pro zaměstnance.
Zaměstnanci se dají získat z několika zdrojů, např. inzerce, úřad práce, absolventi škol, doporučení, samostatní uchazeči…

 
Způsob výběru závisí na kvalifikaci a budoucí pozici.
a)       běžní zaměstnanci – dělnická povolání, výběr se provádí na základě údajů uvedených v dotazníku + osobní pohovor
b)      střední úroveň – zpravidla jedno kolo výběrového řízení, posuzuje se kvalifikace a osobní předpoklady
c)       nejvyšší úroveň – několik kol výběrového řízení
 
Písemné doklady – žádost o zaměstnání, strukturovaný životopis, doporučení, osobní dotazník
Ústní pohovor – doplňuje další údaje, umožňuje osobní dojem
 

PRACOVNÍ POMĚR

Pracovně-právní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Předmětem je určitá opakující se pracovní činnost, kterou se zaměstnanec zavazuje vykonávat za mzdu pro zaměstnavatele. Zaměstnanec práci musí vykonávat osobně. Výkon práce je označován jako závislá práce.
 
Pracovní poměr na dobu určitou:V pracovní smlouvě je vymezena délka trvání pracovního poměru a jejím uplynutím pracovní poměr automaticky končí. Od ledna 2012 je možno sjednat dobu jen na max. 3 roky, kterou lze max. 2x prodloužit nebo uzavření pracovního poměru na dob určitou až dvakrát opakovat. Celkem tedy max. 9 let.
Dohoda o provedení práce:Nejjednodušší forma závislé práce, na max. 300 pracovních hodin v kalendářním roce.
Dohoda o pracovní činnosti:Sjednává se na opakující se činnosti menšího rozsahu, která je limitována polovinou stanovené týdenní pracovní doby. Dohody je možné zrušit dvoustranným ujednáním smluvních stran nebo jednostrannou výpovědí s 15 denní lhůtou.
 
Zánik:
Skončením zanikají práva a povinnosti, které jsou spojeny s předmětem pracovního poměru. Hlavní zásadou je snaha zajistit zaměstnanci určitou stabilitu zaměstnání, zajištěna především ochranou zaměstnance před jednostranným rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. To může udělat jen z důvodů vyjmenovaných v zákoníku práce a nemůže to udělat v ochranné době (pracovní neschopnost, těhotenství, mateřská, rodičovská dovolená). Může být rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením pracovního poměru a zrušením ve zkušební době, také zaniká smrtí zaměstnance. Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby u pracovního poměru. Specifická ustanovení jsou pro cizince nebo osoby bez státní příslušnosti.

Aféry, které bylo možné sledovat v televizi, kdy tzv. šmejdi pořádali rádoby kulturní akce, při kterých si spousta lidí, bohužel většinou seniorů, zakoupili domů nové „zaručeně kvalitní nádobí“, teplejší protialergenní deky, vysavače apod., již sice v televizi nevídáme, ale „šmejdi“ z naší republiky rozhodně nezmizeli, ani nepřestali se svou činností. Jen začali „podnikat“ v jiné oblasti.

O nabídkách podomních prodejců, co se týká levnějších energií, jste možná už četli, to, že Vám k tomu nabídli několik kusů „úsporných žárovek“, mnoho lidí zlákalo, už si neuvědomovali, že si je vlastně „kupují“, pokud alespoň včas rychle odstoupili od smlouvy, stejně museli vrátit i žárovky.
Podomní prodejci k Vám přijdou do bytu a jsou schopni Vám nabízet prakticky cokoli, nejvíce se zaměřují právě na seniory, protože je snadněji přesvědčí.

Tito lidé vynikají svou výřečností, dokáží mluvit velmi přesvědčivě, že nejeden senior podlehne a smlouvu podepíše nebo si zakoupí nabízené zboží za předraženou cenu, i když stejné zboží může koupit v obchodě podstatně levněji.

Jak si dát na podomní prodejce pozor:
–        v první řadě si musíte uvědomit, že ať u Vás zazvoní člověk jako zástupce firmy, nabízející např. energie nebo služby, tyto firmy takto lidi nabízet své služby neposílají, tudíž už to je první známka, mít se na pozoru, solidnímu prodejci jistě nebude vadit, když si jeho totožnost ověříte telefonicky přímo u jeho firmy

–        pokud je to člověk od firmy, která nabízí nějaké zboží, MUSÍ se Vám prokázat dokladem od dané společnosti, kdy veškeré údaje musí souhlasit s jeho občanským průkazem

–        pokud se Vám člověk bude zdát seriózní a Vy byste o nabízené zboží měli zájem, chtějte vědět vše o CELKOVÉ CENĚ, tím je myšleno opravdu celkové, k tomu se přečtěte i velmi pečlivě kupní smlouvu, ve které se mohou skrývat další poplatky, můžete např. říci, že si ji pročtete, a domluvit se na dalším termínu, mezitím zkontrolovat smlouvu např. s rodinou, se sousedy….., seriózní prodejce jistě nebude mít námitky

–        podomního prodejce, který nemá čestné úmysly,poznáte hned, jakmile mu tohle nabídnete, a on začne s výhrůžkami apod., v tom případě neváhejte a volejte policii, můžete volat Policii městskou i státní.

Když se podíváte na žebříčky nejsilnějších světových ekonomik světa v posledních letech, možná Vás překvapí, jak neslavně si některé dříve ekonomické mocnosti světa neslavně vedou. Asi nikoho nepřekvapí, že mezi současné ekonomické mocnosti patří Čína, nicméně hned v závěsu za Čínou nalezneme například Indii, velmi silnou ekonomiku (7. místo v celosvětovém žebříčku) má například Brazílie. Toto vše je rozhodně podnět k zajímavým diskuzí jak pro laickou veřejnost, tak pro odborníky z řad ekonomů a sociologů.
 

Nejsilnější není vše

Například Brazílie a Indie rozhodně nepatří mezi země, kde by se lidé mohli honosit vysokou životní úrovní, přesto patří mezi nejsilnější ekonomiky světa. Z toho vyplývají například dvě skutečnosti.
 
1. Ekonomický potenciál a vysoká životní úroveň rozhodně nemusí jít ruku v ruce. Pokud se podíváme na žebříčky zemí s nejvyšší životní úrovní, prvenství rozhodně nebudou mít ty, které mají zároveň nejsilnější ekonomiky. Pokud posuzujeme životní úroveň států, ekonomika státu a jeho hrubý domácí produkt představuje jen jeden i když velmi významný ukazatel.

Jedna věc je totiž HDP tedy hrubý domácí produkt a druhá HDI, což je termín trochu méně známý a představuje index lidského rozvoje. Z dlouhodobého hlediska lze ovšem předpokládat, že v následujících letech by v zemích, kde je silná ekonomika, ale slabá životní úroveň, mohlo dojít k výraznému zvýšení životní úrovně.

2. Chudoba může velmi silně stimulovat rozvoj ekonomie za předpokladu, že například v zemi se nachází významné nerostné bohatství, nebo dojde k nečekanému rozmachu průmyslové výroby. Například v Brazílii je významné nerostné bohatství, životní úroveň proti tomu nízká, obyvatelstvo poměrně mladé.

To vše má pro rozvoj ekonomie velmi významný vliv. Být na dně skutečně může představovat významný odrazový můstek nejen v životě jednotlivce, ale také pro start ekonomie.

Úroveň ekonomiky zkoumáme nejen z hlediska makroekonomického, kdy je ekonomický systém posuzován jako celek, ale také z hlediska mikroekonomického, kdy jsou sledovány jednotlivé tržní objekty tedy firmy i domácnosti.

Domácnosti vytvářejí určité poptávky (zboží, služby) a nabízejí výrobní faktory prostřednictvím například práce na trhu výrobních faktorů.
Domácnost jako ekonomický subjekt je z hlediska národní ekonomie velmi zásadní, protože oba aspekty poptávka i nabídka mají pro celonárodní ekonomii velmi zásadní vliv a to rozhodně nikoli jen z hlediska ekonomického, ale i z hlediska celonárodního růstu.
 

Srovnání nejen životní úrovně

Zkusme si to popsat zjednodušeněji tím, že budeme sledovat dvě rodiny, ekonomicky stabilní a sociálně slabou.
 

• Ekonomicky stabilní domácnost– má určité požadavky ohledně životního stylu. Dětem je poskytována kvalitní péče, domácnost si může dovolit jezdit na dovolenou a tak podobně. Pro celonárodní ekonomii je velmi důležité tento tok peněz. Národní ekonomika zkrátka funguje tam, kde se utrácí.

Poptávka je tedy velmi důležitá pro fungování ekonomie. Rovněž to, že členové domácnosti chodí do zaměstnání, pomáhá k udržení či rozvoji pracovního trhu obecně, nemluvě o daních. Z toho vyplývá, že každý jeden jednotlivec v produktivním věku má pro národní ekonomii významný vliv.
 

• Sociálně slabá rodina– tady je třeba uvědomit si, že sociálně slabá rodina není ta, která právě má dočasné ekonomické problémy, ale za sociálně slabou rodinu budeme považovat takovou, která je dlouhodobě plně závislá na sociálních dávkách. Požadavky a poptávky ze strany sociálně slabé rodiny jsou minimální.

 
Rodina finance potřebuje na základní potřeby (jídlo, placení nájmu) a na více ji nezbývá. Přispívá tedy minimálně k tomu, aby se peníze „točily“ a rozvíjela se ekonomie. Lidé závislí dlouhodobě na sociálních dávkách také nenabízí profesní potenciál. Tato tedy představuje zátěž pro národní ekonomii a je velmi žádoucí eliminovat náklady, které stát musí vynakládat na její zaopatření. Jak to učinit je téma mnoha diskuzí.

Kdybych se někoho z vás zeptal, zda byste raději někde bydleli, nebo toužili být spíše bezdomovci, určitě bych se dočkal odpovědi, že upřednostňujete nějaký ten byt nebo dům. A nejspíš byste si pro změnu kladli otázku, zda jsem normální, když se ptám na něco takového. Protože je přece jasné, že lidé touží po svém obydlí, a pokud někdo smýšlí jinak, pak jde o člena hodně pochybné komunity těch, jimž se říká bezdomovci nebo nějaké jiné nepřizpůsobivé živly.

Každý normální člověk chce bydlet. A proto se každý také snaží, aby si nějaké to obydlí sehnal. Někdo si pořídí byt nebo dům za své úspory, někdo si na koupi podobné nemovitosti aspoň půjčí, nemaje dost peněz vlastních, a potom splácí. A výjimkou nejsou v našich řadách ani ti, kdo se rozhodnou, že si svůj vlastní dům sami postaví.

Ti, kdo se rozhodnou pro vlastní stavbu, mají nespornou výhodu v tom, že si vše vybudují takové, jaké to chtějí mít, a to tam, kde to chtějí mít. Ti si postaví ideální dům, ve kterém nemusí dělat žádné kompromisy, ve kterém nemusí akceptovat nějaké ty nevýhody související s tím, že ne každá k prodeji určená nemovitost je přesně taková, jakou by ji její majitel a uživatel chtěl mít.

Ovšem i vlastní stavba domu stojí peníze. A i ta vyjde hodně draho. Tak draho, že na ni lidé nejednou zkrátka nemají. A protože se často nevyplácí čekat na dobu, až budou mít takoví našinci našetřeno, využívá se i při takové stavbě nejednou půjčka. A to konkrétně hypotéka.

Když se totiž vezme hypotéka na stavbu domu, dostane člověk peníze rychle a docela snadno. Prostě prokáže, že má z čeho splácet, dá tu do zástavy nějaký ten nemovitý majetek, a pak už se může stavět, s tím, že se takto sehnané peníze mohou splácet až později, a po dlouhou dobu.

Takže si mohou postavit svůj dům i ti, jimž jejich vlastní peníze momentálně nestačí. A nikdo tak nemusí být nedobrovolným bezdomovcem.