Jaký je rozdíl mezi KVH a BSH hranolem?

Konstrukční řezivo má různé podoby. My se dnes podíváme na zoubek dvěma typům hranolů. Oba běžně využívají při stavbách domů, pergol, přístřešků i obyčejného pískoviště pro děti. Oba jsou kvalitní, liší se ovšem výrobním procesem a také svými vlastnostmi.

dřevo stavební materiál

KVH a BSH hranoly https://www.rhobchod.cz/hranoly-kvh-bsh-stavebni.html jsou hoblovanými produkty z vysušeného dřeva. Obojí se kromě toho vyznačuje také tím, že mají po celé délce totožnou výšku i šířku. Jinak má každý z nich ale svá pozitiva i negativa. Na základní aspekty, které mohou rozhodovat při finálním výběru se nyní podíváme, takže se budete moci lépe rozhodnout.

 

Konstruktionsvollholz

Podívejme se nejdříve na typ, který se využívá častěji a patří mezi nejprodávanější a nejužívanější ze všech. KVH hranoly sestávají z jednoho kusu materiálu, jsou vysušené a délkově napojované prostřednictvím tzv. cinkového spoje.

 

Jasnou výhodou je to, že nejsou vůbec drahé. Může si je dovolit skutečně každý, a přitom jsou vysoce kvalitní. Navíc v případě, že budete potřebovat klasický rozměr, tak ho snadno najdete v jakémkoli stavebním obchodě skladem. Naopak nevýhodou je menší tvarová stálost, ve většině případů nepohledová kvalita a běžná výroba pouze tří délek, a to 5, 8, a 13 metrů.

konstrukce střechy

Brettschichtholz

Na rozdíl od předchozího je typ BSH vrstvený a lepený z jednotlivých lamel o tloušťce 40 milimetrů pomocí melaminové pryskyřice. Stejně jako u minulého ovšem platí, že je vyroben ze sušeného dřeva. To znamená především to, že si nemusíte dělat starost se škůdci, protože ti tento materiál nenapadají.

 

Jejich pozitivem je vyšší tvarová pevnost a stálost a poté variabilita ve velikostech. Dodavatel vám ho vyrobí na přesnou délku, kterou potřebujete a nebudete tak mít žádný zbytečný odpad. S tím ale souvisí to, že si na to musíte počkat, a to většinou až 21 dní. Poté si ale užijete pohledové i nepohledové kvality dle požadavků. Velkou nevýhodou je poté jeho cena, která je znatelně vyšší.

TOP 3 rodičovské chyby v dětském pokoji

Většina rodičů, pokud jim to dovolují možnost v jejich domě či bytě, se snaží svému potomkovi co nejdříve poskytnout vlastní pokoj, aby se odpoutal od spaní ve stejné ložnici a začal se sám učit nejjednodušším pravidlům, které musí při péči o své hračky zvládat. Zařídit a poté spravovat dětský pokoj může být však nečekaným hororem. Jakým omylům se při plánování obloukem vyhnout?
pokoj pro chlapce
1)      Šílené barvy
Pokud je vaše dítě v předškolním či už školním věku, samozřejmě je moudré se s ním poradit, jakou paletu by v pokoji uvítalo. Pokud si však dítko navymýšlí oranžové zdi, žlutý strop, zářivě zelený koberec, nebo červené skříně, a vy mu přání v dobré víře splníte, může se vám stát, že máte hned první den přespávání v novém pokoji dítě zpátky v ložnici, neb v té duhové smršti nebude moci usnout. Předem tedy vymezte, do výběru čeho smí dítě mluvit.
2)      Příliš dětský nábytek
 I když je vašemu dítěti teprve pět a vy si moc přejete, aby měl nejkrásnější dětství na světě, mějte na paměti, že šuplíčky ve tvaru slonů, kterým se musí tahat za chobot, věšáky v podobě káčátek a skříně s nepraktickým dětským otevíráním, budete používat a uklízet hlavně vy. Proto se vyvarujte přehnaných kýčů, i vaše dítě jistě jednou ocení více praktičnost, než chrastítko namísto kliky u dveří.
kostičky Lega
3)      Perfekcionismus
I když je nutné vést dítě k pořádku už od útlého věku, nesnažte se mu všechno v pokoji rovnat do pravého úhle a nemějte stres z toho, že to u něj vypadá jako po výbuchu. Pro dítě je určitá míra chaosu důležitá pro orientaci a snaze naučit se vyznat ve svých věcech. Dávejte ale zároveň dítěti možnost samo uklízet, přeorganizovávat a podílet se na rozhodnutích, kde budou které věci uložené. Koneckonců je to jeho první pokoj a mělo by mít možnost cítit určitou odpovědnost.
Zároveň by mělo cítit lhůtu, do kdy musí být úklid proveden – každý den před spaním, obden ale důkladněji, nebo například jen jednou týdně, ale pak opravdu pečlivě! Tyto lhůty musíte dodržovat a opravdu na nich trvat, pokud mají pravidla pro dítě opravdu mít nějakou výchovnou vypovídající hodnotu. Proto je nepodceňte.

Pěstování orchidejí pro začátečníky

Nejjednodušší na péči v domácích podmínkách je bezesporu Phalaenopsis neboli můrovec. V rámci této odrůdy se rozlišuje kolem 60 různých rodů. Pochází z Asie a je teplomilná. Bývá poseta květy v různých odstínech od bílé po fialovou. Setkat se můžete i s modrými květy, ale na ty pozor. Bílá orchidej je pouze napuštěná barvivem. To znamená, že po odkvětu budou květy opět bílé.
bílá orchidej
 
Nároky na pěstování
 
Díky její teplomilnosti jí svědčí stálá teplota, vlhký vzduch (oproti jiným druhům není na vlhkosti tolik závislá) a dostatek světla, které ovšem nesmí být přímé. Proto je nejtypičtějším umístěním východní okno.
Pozor na přelévání! V přírodě nerostou v zemi, nýbrž omotané okolo větví stromů se vzdušnými kořeny přes které vstřebávají vlhkost. Důsledkem přílišného zalévání kořeny uhnívají, nebo se tvoří plísně a orchidej uvadá.
 
Jak tedy zalévat?
 
Nejlepší je celý květináč ponořit na nějakou dobu do měkké vody (kolem půl hodiny) a opakovat tento proces aspoň jednou za dva týdny nebo častěji. V tomto ohledu je nutné se řídit teplotou okolí a ročním obdobím. V létě potřebuje více vláhy než v zimních měsících.
 orchideje phalaenopsis
V čem vůbec pěstovat?
 
Pro začátečníky bude nejvhodnější koupit substrát, který je přímo určený pro orchideje. Jinak se dá použít například i jedlová kůra nebo kokosová drť. Vhodné jsou průhledné květináče, které propouští světlo.
 
Kvetení a další péče
 
Phalaenopsis kvete celý rok a tento proces lze podpořit snížením teploty na noc. Po odkvětu není vždy nutné stvol zastřihávat v případě, že je stále zelený. Poté je šance rozkvětu prodloužené části stvolu, který jsme ponechali. V opačném případě stonek neseřízněte celý, ale v jeho spodní třetině.
Pokud se rozhodnete pro hnojení, je důležité vybírat takové, které neobsahuje vápník. Rozhodně se trefíte s hnojivem přímo určeným pro orchideje podobně jako se substrátem.

K sezení i spaní


Pohovky jsou typem nábytku, který nepatří zrovna mezi drobky, díky čemuž také zabírá hodně místa. A využitelný volný prostor je přesně tím, čeho se majitelům menších bytů příliš nedostává. Nechcete-li sedět v obývacím pokoji na sedacích pytlích, rohožích nebo dokonce na holé zemi, měli byste zvážit koupi rozkládací pohovky. Ta sice bude zabírat asi stejné množství místa jako klasický gauč, ale na rozdíl od něj se dá navíc předělat na postel. Jistě, spát lze i na běžném gauči, ale není to příliš pohodlné. Daleko lepší je tedy zvolit si rozkládací variantu, díky které můžete vyhodit nebo darovat vaši postel. Důležité ale je, aby se jednalo o pohovku kvalitní, a ne nějaký nepříliš podařený typ.
oranžová stěna


Berte kvalitu


Rozdíly mezi rozkládacími pohovkami mohou být velké a nevyplatí se zde příliš šetřit, obzvlášť, když ji budete využívat místo postele. Spaním na nevhodném podloží si můžete dokonce způsobit různé svalové nerovnosti, které vás pak budou trápit jak při spánku, tak i při běžném fungování. Proto, abyste se takovýmto problémům dokázali úspěšně vyhnout, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy a koupit opravdovou kvalitu, která však bývá obvykle i finančně náročnější.

Součástí rozkládacích pohovek rovněž bývá i úložný prostor, jehož velikost se liší gauč od gauče. Ten se dá využívat různě. Většina lidí ho používá k uskladňování ložního prádla nebo polštářů.
křeslo proti gauči

Stejně jako tradiční druhy pohovek, i ty rozkládací se dají pořídit v nepřeberném množství barevných i designových variací. Chcete-li mít doma opravdový originál, můžete si nechat svou pohovku vyrobit přímo na míru. Jedině takto zajistíte, že bude dopodrobna splňovat vaše představy. Je to ale finančně náročnější záležitost, takže pokud nechcete nebo nemůžete příliš utrácet, vezměte zavděk gaučem, který bude co nejvíce odpovídat vašim preferencím.

Koberec je stále nejoblíbenější podlahovou krytinou

Jekor

Starší generace si možná v souvislosti s jekorem vybaví počátek 90. let, kdy v republice proběhla masivní vlna výprodeje koberců z některých obchodů v síti prodejen bytového textilu. Mezi nimi kraloval levný jekor, který se často využíval do chodeb, schodišť, společenských sálů a některých učeben. Lidé brali prodejny útokem a tak trochu to připomínalo současný „Black Friday“. Jekor však patří mezi méně kvalitní kobercové materiály a postupně jej vytlačuje zátěžový speciál.
rohová pohovka

Zátěžové koberce

Již samotný název napovídá, že jde o speciální materiál, jehož základ tvoří hrubší polyetylenová nebo polypropylenová vlákna, odolná vůči mechanickému zatížení. Jeho specifickou vlastností je snadná údržba a mnohaletý provoz i na frekventovaných místech, kde se lidé nepřezouvají. Desítky barevných dekorů z něj dělají oblíbený druh koberců s bohatým využitím v kancelářích, v prodejnách, ve fitness centrech, ale i v některých domácnostech na chodbách a schodech.
modrý koberec

Barvy a vzory

To nejobtížnější není měření místnosti a přesný rozměr krytiny, nýbrž samotná volba barevného odstínu a vzorování. Celý vtip totiž spočívá v tom, že se vám jen stěží podaří porovnat interiér místnosti s obrázkem v e-shopu, anebo naopak fotku místnosti s reálným kobercem. Vždy se jedná o jakýsi kompromis, jehož řídící jednotkou je vaše intuice.
modré pírko
Podle statistických údajů některých prodejen lidé nejčastěji volí barvy velice střízlivé, které ladí s barvou nábytku, ovšem to nebývá příliš šťastnou volbou. Podlaha se pak slije s ostatním vybavením interiéru v jeden celek a působí sterilně. Ideální je poradit se s bytovým architektem nebo s někým, kdo má v tomto směru zkušenosti, a zkusit vzájemně kombinovat barevné odstíny. Zajímavě vynikne např. bukový nebo borový masiv dřeva s výrazně modrou barvou koberce, k tmavému nábytku naopak koberec světlý krémový nebo žlutý či žluto oranžový.